Sexuální deviant Miroslav Stehlík prozrazen díky školní fotografii

Službu konající policisté z obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti v Praze 9 přijali 10. srpna 1983 hlášení o nálezu mrtvoly v parku. Vyšetřování prokázovalo, že se jedná o brutální vraždu a mrtvá byla identifikována jako třicetiletá Zdeňka H.

O děvět dnů později, tedy 19. srpna 1983 bylo na Praze 10 za fotbalovým stadionem Bohemians nalezeno další tělo. Jednalo se o rozvedenou matku tří dětí Blanku N. Oběť byla zavražděna bodnou ranou do srdce a předtím škrcena. Kromě těchto dvou vzájemně podobných vražd přijala Veřejná bezpečnost v měsíci srpnu i několik hlášení o dalších útocích na ženy. Z tohoto důvodu byla sestavena speciální vyšetřovací skupina, která měla urychleně vypátrat pachatele a zabránit tak logicky přepokládané další vraždě.

Třetí útok žena přežila
Sedmadvacetiletá Miroslava H. se stala další napadenou. Napadení se tentokrát odehrálo ve sklepě jejího domu 29. srpna 1983. Naštěstí žena útok zatím neznámého pachatele přežila a skončila z mnohačetnými zhmožděninami a těžkým otřesem mozku v nemocnici. Později vypověděla: "Násilím vynucený pohlavní styk muž náhle přerušil a začal mne rdousit." Útočníka dokázala velmi podrobně a přesně popsat. Teď už kriminalisté věděli, že se jedná o špinavého blonďáka se středně dlouhými vlasy, ve věku kolem dvaceti let, výšky asi 170 centimetrů.

Ihned po první vraždě začali kriminalisté prověřovat známé firmy, sexuální deliktventy a recidivisty. Mezi vytipovanými uvízl tehdy i sedmadvacetiletý Miroslav Stehlík. Toho vzápětí však kriminalisté vyloučili jelikož tento sexuální deviant se právě léčil v psychiatrické léčebně v Bohnicích a v době první vraždy neměl vycházku. Tudíž vraždu nemohl spáchat. A nebo mohl?

Klíčový svědek
Osmadvacetiletá Eva Č. nahlásila první zářijový den znásilnění na Obvodní správě SNB. Vypověděla, že k napadení došlo předešlé noci a útočník ji taktéž ohrožoval kuchyňským nožem. Souvislost mezi případy byla více méně jasně zřetelná. U dalšího výslechu si napadená Eva Č. uvědomila, že jí násilník někoho připomíná. Vzpoměla si totiž na fotografii její sestry pořízenou na základní škole a trvdila, že útočník se podobá spolužákovi její sestry. Dotyčný byl již zmiňovaný Miroslav Stehlík.

Zadržení pachatele
Vyšetřovací skupina ihned vyrazila do psychiatrické léčebny v Bohnicích, aby Miroslava Stehlíka zadržela a předvedla k výslechu. Jenže Stehlík byl mezi tím již z léčení propuštěn, přesto se ho podařilo ještě téhož dne zadržet.

Výslech pachatele
Miroslav Stehlík nic nezapíral k znásilnění Evy Č. se přiznal a dokonce k velkému překvapení vyšetřovatelů uvedl, že v dřívější době napadl i jiné ženy a dvě z nich dokonce zavraždil. Postupně při vyšetřování přiznal sedmnáct sexuálně motivovaných napadení a dvě vloupání do bytu. Většina napadených také později Stehlíka co by pachatele bezpečně identifikovala.

Profil pachatele
Miroslav Stehlík vyrůstal v početné rodině a měl šest sourozenců. Jeho otec ani matka nebyly dobrým příkladem. Oba rodiče za sebou měly kriminální minulost. Otec byl alkoholik a v roce 1960 byl odsouzen za opakované pohlavní zneužívání. Stehlíkův mladší bratr spáchal v roce 1981 ve svých dvacetičtyřech letech vraždu, když bodnými ranami usmrtil 60 letou sousedku. Další z jeho bratrů byl opakovaně souzen za majetkovou trestnou činnost. Sám Miroslav Stehlík strávil dva roky v dětském domově. Jeho kriminální kariéra začala v 15 letech, kdy se dopustil pokusu o znásilnění za což byl Městským soudem v Praze odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky. Jěště před vypršením podmínky se dopustil mnohonásobného vloupání do bytů a ubytoven. K tomu se ještě pod pohrůžkou násilí pokusil znásilnit 27 letou ženu. Poté co soud všechny tyto skutky sečetl uložil mu celkový trest sedm let odnětí svobody. Miroslav Stehlík trpěl sexuální deviací - exhibicionismem, sexuální agresivitou a sadismem, proto byla doporučena ústavní léčba.

Vězeň Miroslav Stehlík
Jak bylo výše popsáno za své delikty se Stehlík dostal do vězení již ve svých osmnácti letech. Od počátku to byl nepřizpůsobivý vězeň, vězeňský režim nerespektoval a proto byl přeřazován do přísnějších věznic až se "propracoval" do Valdic, kde se svým chováním patřil mezi tamní elitu.
Za zmínku stojí zajímavost, že v průběhu vazby se snažil proboural do vedlejších cel, kde byly umístěny ženy. Z vězení byl propušten roku 1981 a byl nucen nastoupit ústavní sexuologickou léčbu v Praze Bohnicích, která jak již víme byla ukončena 18. srpna 1983. To však znamená, že svoji první vraždu Zdeňky H. spáchal ještě v průběhu léčení, kdy sice neměl vycházku, ale z ústavu nepozorovaně utekl a po činu se vrátil. Jeho útěku a návratu si nikdo nevšiml a proto mu pracovníci z léčebny poskytli při vytipování možných pachatelů první vraždy nezvratné alibi.

Druhá vražda
Víme, že druhá vražda (obětí byla Blanka N.) byla spáchána 19.8.1983 a Miroslav Stehlík byl z ústavu propuštěn o den dříve. Po druhé tedy vraždil jen několik málo hodin po propuštění z léčení. Byl dopaden 12 dnů po spáchání druhé vraždy.

Rozsudek a trest
Znalci z oboru psychologie, psychiatrie a sexuologie uvedli, že Stehlík byl výraznou psychopaticku osobností s citovou oploštělostí, bez morálního a citového
cítění se značným sklonem k agresivitě. Dále zjistili známky sadismu, pronikající do oblasti sexuality a nepřátelský postoj k ženám. Jeho resocializaci znalci zcela vyloučili. Stehlík nejen v průběhu vyšetřování, ale i v dalším trestním řízení neprojevil žádné známky lítosti či soucitu s obětmi.
Rozsudek padl 8. října 1984. Nebezpečný recidivista Miroslav Stehlík byl Městským soudem v Praze odsouzen pro trestné činy vraždy, jednoho pokusu vraždy, 12
případů znásilnění včetně pokusů, vydírání, omezování osobní svobody a krádeže k trestu smrti. Trest byl vykonán v Praze 25. února 1986.