Doživotní vězení pro Vladimíra Bayera, vraha nevinné dívky.

Dne 16.ledna 2001 zazvonil na policejní služebně v Moravském Berouně telefon a policisté přijali oznámení o zmizení sedmileté dívky. Její matka ji postrádá již několik hodin, kdy se dívka nevrátila ze školy.

Během pár hodin vyšetřovatelé zjistili, že dívka ve škole vůbec nebyla. Spolužačky pohřešované také vypověděly o muži s nímž byla ráno spatřena před školou. Muž je prý dokonce žádal, aby dívku z výuky omluvily. Vypovědi též muže poměrně podrobně popisovaly. Popis odpovídal Vladimíru Bayerovi, strýci zavražděné.

Vladimír Bayer byl zadržen v restauraci. S policií spolupracoval, tvrdil, že se podílel na hledání dívky. Mluvil však i o tom, že jej opustila přítelkyně i s jeho dítětem a odstěhovala se k jinému muži. Policii dokonce dobrovolně ukázal svůj byt, aby prokázal, že u něj dívka není. Policisté prohlídku uskutečnili, ale zaměřili se pouze na zjištění nepřítomnosti pohřešované a nikoliv na případné stopy. Přesto byl i nadále Vladimír Bayer mezi hlavními podezřelými. Kriminalisté totiž znali Bayerovu minulost.

Kdo byl Vladimír Bayer
Soudní psychiatři, psychologové a sexuologové ve svých posudcích uvedli, že jeho intelekt odpovídá pásmu podprůměru (IQ 82). V roce 1993, ještě co by mladistvý, se Bayer podílel se svými dvěma komplici na brutální vraždě důchodce. Motivem byla loupež. Odsouzen byl na sedm let nepodmíněně. Při odpykávání trestu se choval slušně a tím si vysloužil jeho zkrácení o dva roky.

Zvrat v případu
Kriminalisté sice měli podezřelého, ale pátrání pokračovalo i nadále. Stále nebyla nalezena pohřešovaná dívka. K objasnění případu výrazně přispěla babička dívenky. U svého bytu na klice našla dopis psaný dětským písmem. V něm stálo, že přijde o život pokud se k jejímu strýci (Vladímíru Bayerovi) nevrátí jeho bývalá družka. K dopisu byly připevněny dvě spony do vlasů, které patřily pohřešované dívce. Vyšetřovatelé případu měli o pachateli jasno. Zbývalo přimět Vladimíra Bayera k pravdivé výpovědi. To trvalo dalších 17hodin přesto, že u něj policisté nalezli další dopis se slovy: "Dávám vám poslední tři dny a bude funus. S pozdravem, Váš popravčí". Přiznání nakonec získali a bohužel se potvrdila nejhorší možná varianta a to že dívka již nežije.
Bayer osudného dne ráno dívku odvedl od školy do svého bytu, zde ji donutil napsat výhrůžný dopis (ten který našla babička dívky) a poté dívku surově zavraždil. Soudní lékaři označili způsob smrti za obzvláště surový a trýznivý. Tělo dívky odnesl do kůlny a uložil do staré ledničky. Zde bylo tělíčko také kriminalisty nalezeno.

Soud, rosudek a trest
Po sdělení obvinění z vraždy začal vrah své vypovědi měnit, vraždu popíral, obviňoval policisty a čin sváděl na svého bratra či ruskou mafii. To vše i přesto, že jej z vraždy usvědčovaly veškeré důkazy a stopy.
Vladimír Bayer trpěl nevyléčitelnou nemocí a podroboval se ozařování. V době činu byl však plně schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a plně byl schopen své jednání ovládat. Znalci se také shodli, že jeho resocializace je nulová. Krajský soud v Ostravě 19. října 2001 vynesl rozsudek a odsoudil Vladimíra Bayera jako zvlášť nebezpečného recidivistu k doživotnímu trestu odnětí svobody. Rozsudek byl potvrzen vrchním soudem v Olomouci v lednu 2002.

Pro potřeby článku bylo čerpáno především z Muzea zločinu - www.kriminalistika.eu a dalších zdrojů na internetu. Foto: Muzeum Policie.

• Zpět kriminální případy