Vražedkyně Čubírková oddělila hlavu a tělo spálila v peci

Ve vlaku č. 819 jedoucím v odpoledních hodinách 9. prosince 1964 z Trnavy do Bratislavy cestovali necelé tři stovky cestujících pokojně až do okamžiku, kdy průvodčí objevil před stanicí Pezinok na záchodku lidskou hlavu. Že se jedná o surovou vraždu bylo zřejmé na první pohled.

Kriminalisté okamžitě začali vyslýchat všech 287 osob cestujících ve vlaku. Výslechy však nic podstatného nepřinesly. Bylo nepochybné, že hlava se dostala do vlaku v průběhu cesty. Proto vyšetřovatelé zaměřili svoji pozornost k trati po které vlak jel. Avšak ani zde nenašli žádné další použitelné stopy či důkazy, natož zbývající části těla oběti.

Totožnost oběti
Bylo potřeba zjistit totožnost oběti. Soudní lékaři provedli nezbytné úpravy na nalezené hlavě oběti, aby bylo možné pořídit solidní portrétní fotografii a tu pak porovnat s fotografiemi pohřešovaných osob. To se nakonec podařilo. Zvláštní skupina zjistila, že hlava je až nápadně podobná pohřešovanému Ambroži Ščepkovi. Jeho zmizení nahlásila jeho tehdejší družka Irena Čubírková.

Výslech Ireny Čubírkové a domovní prohlídka
Irena Čubírková působila při výslechu velmi nejistým dojmem. Byla nervozní a vyšetřovatelé získali jistotu, že jim mnoho věcí tají a ví o zmizení a vraždě svého druha Ambrože Ščepky mnohem více. Není-li ona sama vrahem, jistě pachatele zná.
K usvědčení Čubírkové pomohla až téměř neuvěřitelná náhoda při domovní prohlídce. I při ní se podezřelá chovala nervozně ba ustrašeně. Avšak ani při domovní prohlídce nenalezli kriminalisté žádné důkazy, které by nasvědčovaly, že Ščepka byl zabit právě zde. Prohlídka se chýlila ke konci.
Až při odchodu se jeden z kriminalistů náhodně dotkl velké pece na pěčení chleba. Byla teplá. Na dotaz, jak často pečou chleba syn podezřelé vypověděl, že se pec nepoužívala. Irena Čubírková po krátké zapírání vraždu přiznala.

Osudný večer
V den vraždy 7. prosince 1964 oslavoval Ambrož Ščepka jmeniny. Již od rána se věnoval alkoholu. Večer společně se svojí družkou navštívili sousedy a i zde v pití alkoholu pokračoval. Po návratu byl již opilý na mol a spadl ze židle. Vražedkyně vzala sekeru a dvakrát jej udeřila tupou stranou do hlavy. Poté za pomoci sekáčku na maso, sekery a nože oddělila hlavu od trupu. Trup nacpala do pece a rozdělala oheň, hlavu vložila do pytle a nezapoměla ani na pořádný úklid, aby zametla stopy. Pak šla spát, ale oheň v peci udržovala celých 35 hodin. Druhý se opět pustila do úklidu, vymetla popel s pece, ve chlévě zahrabala větší kusy kostí.
Ironií je, že poté navštívila sousedy, vypůčila si od nich tašku do které vložila hlavu zavražděného, přikryla ji blůzou od montérek a i s tímto strašným zavazadlem se vydala na tehdejší MNV ohlásit svého druha jako pohřešovaného. Poté odjela do Trnavy, kde počkala na odjezd vlaku do Bratislavy, hlavu uložila na záchodě jednoho z vagónů a montérky zahodila na nákladní vlak. Před cestou zpět ještě nahlásila mužovo zmizení na policiii v Trnavě. Vlakem se poté vrátila domů.

Manžel byl druhou obětí již před 13 lety
Vyšetřování se již chýlilo ke konci, když kriminalisté zjistili, že manžel Ireny Čubírkové Ján Čubírek zemřel před třinácti lety při stěhování kamen. Jeho smrt se tedy rozhodli prověřit také. Tělo Jána Čubírka bylo exhumováno a znalci v oboru potvrdily, že smrt nastala několika údery tupým předmětem do hlavy a zároveň vyloučili, že by tyto údery mohly způsobeny pádem kamen.

Přoč byl zavražděn manžel Ján Čubírek
V letech 1945 - 1959 bydlaea Irena Čubírková v Trutnově. Až do své smrti 10.října 1951 tam s ní ve společné domácnosti bydlel její manžek Ján Čubírek. Manžel však odhalil nevěru své ženy s dalším ženatým můžem Václavem Bernartem. Když se jednou vrátil domů dříve našel manželčiny kalhotky potřísněné spermatem. Výskyt spermatu potvrdil i lékař, kterému podvedený manžel kalhotky předal.
Vztahy v obou rodinách se výrazně zhořšily a tak se Čubírková rozhodla svého muže zabít. Pro svůj plán získala nejen svého milence, ale i jeho manželku. První pokus s léky, které jí opatřil milenec nevyšel. Druhý, kdy chtěly společně všichni tři manžela Čubírkové v lese oběsit také ne, jelikož na naplánouvanou "poslední" procházku odmítl jít.
Třetí pokus byl již úspěšný. Svého manžela donutila vypít větší množství alkoholu smíchaného se silnými léky na spaní. Čubírek usnul a ve spanku jej Václav Bernart udeřil několikrát do hlavy. Poté s bytu odešel. Irena Čubírková šla za manželkou svého milence a požádala jí o pomoc s mrtvolou. Tu společně přemístily pod schody a z půdy na ní shodily kamna a zahladily veškeré stopy po násilném činu.
Když bylo vše připraveno poslala Čubříková svou tehdy 9 letou dceru, aby tatínka vzdubila. Na křik dítěte zareagoval i soused, který do bytu vběhl. Vše nasvědčovalo, že na mrtvého opravdu spadla kamna a policie se s tímto faktem bez dalšího prošetřování spokojila. Pravda tak vyšla najevo teprve po třinácti letech.

Potrestání zločinců
Irena Čubírková byla odsouzena k trestu smrti. Milenec k Václav Bernart 15 letům vězení. Manželka milence souzena nebyla - její čin byl amnestován.

Pro potřeby článku bylo čerpáno především z Muzea zločinu - www.kriminalistika.eu a dalších zdrojů na internetu. Foto: Muzeum Policie.