Bodový systém

Současný systém bodového hodnocení byl v ČR zaveden 1. července 2006 na základě zákonů č. 411/2005 Sb. a 226/2006 Sb., kterými byl novelizován zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Řidič na základě dosažení horní hranice povoleného počtu bodů (12) přijde na rok o řidičský průkaz a před jeho získáním bude muset skládat opět zkoušku. Bodové konto ovlivňuje i roční doba bez přestupku, řidič tak sníží své konto čtyřmi body.

bodové ohodnocení přestupků »

Bodový systém - pravidla

• Pokud se na řidičově kontě objeví 12 bodů, je mu odebrán řidičský průkaz
• Obecní úřad, který vydal řidičský průkaz, zaznamená body do 5 dnů od doručení
• Informace o uložení pokuty nebo pravomocného rozhodnutí o uložení trestu
• Řidič musí na požádání obdržet výpis o stavu svého konta – obecní úřad však nemá povinnost v případě změny bodového konta automaticky řidiče informovat
• Po roce bez bodového přestupku mu bude stav snížen o 4 body, po dalším roce znovu o 4 body
• Pokud neporuší předpisy tři roky, bude mít zaručeně čisté konto
• Pokud byl řidič potrestán zákazem řízení a má na svém kontě trestné body, lhůty pro odpočet mu začnou běžet až po skončení zákazu řízení
• O dosažení (překročení) hranice 12 bodů musí být řidič neprodleně informován
• Na odevzdání řidičského průkazu má od doručení oznámení pět dnů
• Podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění je doklad o přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

Kritika bodového systému

Hlavním předmětem kritiky bodového systému, zejména ze strany ODS a účastníků veřejných diskusí a komentářů, byly například:

• Bodové hodnocení nepostihuje srovnatelně silně chodce a řidiče nemotorových vozidel
• Nepoměry bodového hodnocení vůči závažnosti nebo nebezpečnosti jednotlivých typů činů,
• Přílišná přísnost systému, malá tolerance vůči banálním přestupkům
• Porušení principu „za jeden skutek nelze trestat vícekrát“, duplicita zániku řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů se sankcí zákazu činnosti řízení motorových vozidel udělované v trestním nebo přestupkovém řízení. Navrhovatelé zákona argumentovali tím, že udělování bodů a zánik řidičského oprávnění na základě udělených bodů nejsou trestem v právním slova smyslu, což oponenti považují za obcházení práva.
• Nejasný právní status procesu zaznamenávání bodů. Obecní úřad body neuděluje rozhodnutím, ale pouze je zaznamenává – vznikají automaticky ze zákona. Může být sporné, v jaké míře a jakým způsobem se na úkon zaznamenání vztahuje správní řád, zejména obecné principy správního řízení.
• Možnost řidiče odkládat zánik řidičského oprávnění tím, že se vyhýbá doručení výzvy.
• Nízká jazyková i obsahová kvalita formulací zákona
• Ačkoliv bodové hodnocení je podle zákona určeno k hodnocení řidičů motorových vozidel, v příloze zákona je stanoven i počet bodů za použití dálnice nemotorovým vozidlem.
• Vliv na korupční prostředí – někteří odpůrci zákona tvrdí, že jej posiluje.
• Obecním a městským policiím byly rozšířeny pravomoci, avšak dozor nad nimi je podstatně méně kvalitní a systematický než nad státní policií, podobně jako kvalifikační požadavky na pracovníky.

Některé nedostatky byly odstraněny nebo zmírněny při projednávání zákona, jiné při něm naopak vznikly.

Zdroj: Internet - Ministerstvo vnitra Čr a Wikipedie
Aktualizováno: 15.3.2007